Program

Politika je služba

Lidé ztratili důvěru v politiku. Mnoho z těch, které jsme si zvolili, zapomíná, že politika není byznys, ale služba lidem.

  • Na úřad prezidenta kandiduji proto, abych do této funkce vnesl novou energii a vrátil ji její původní smysl, tedy službu lidem. Budu-li zvolen, Hrad nebude patřit oligarchům a lobbistům. Naopak, stane se jejich protiváhou a bude zdrojem pozitivní síly a kultivace politické kultury.
  • Chci, aby se úřad prezidenta stal inspirací a posilou pro všechny, kdo odvádí poctivou práci. Budu klást důraz na férovost, úctu k druhým, solidaritu a ochotu pomáhat. Chci, aby se úřad prezidenta stal svědomím politiky a občané v něm našli skutečné zastání.
  • Chci Hrad znovu otevřít. Vyvětrat ho, vrátit veřejnosti a učinit z něj opět centrum českého politického a společenského života. Hrad není místo na narozeninové oslavy, ale prostorem, kde budu pomáhat hledat řešení problémů, které nás trápí. Není jich málo.
  • Obklopím se lidmi, kterým jde o službu této zemi a jsou ochotni pro republiku tvrdě pracovat. V mém týmu budou lidé mladší i zkušenější, ženy i muži, lidé z Prahy i z regionů. Chci, aby ho tvořili lidé s podnikatelskou zkušeností i osobnosti veřejného života. Lidé, kteří něco dokázali, lidé energičtí a morálně bezúhonní.

  • Role prezidenta

  • Prezident v prvé řadě zastupuje stát. Ať doma či v zahraničí, musí tak činit odpovědně, důstojně a s vědomím, že nereprezentuji sebe, ale svou zemi a deset milionů svých spoluobčanů. To je styl, k němuž se budu při výkonu svojí funkce hlásit.
  • Prezident také plní důležité povinnosti při vzniku vlády. Musí tak činit s rozmyslem a s cílem zajistit zemi stabilitu a demokracii. Ústavu si nelze přizpůsobovat svým potřebám. Od prezidenta se očekává, že bude hrát roli jakéhosi svorníku politické scény, bude podporovat parlamentní demokracii a, bude-li to nutné, provede zemi obtížnými chvílemi.
  • Výkonná moc je v naší zemi vložena do rukou vlády a prezident do jejího výkonu nezasahuje. To však neznamená, že má mlčet. Naopak, komunikaci mezi Hradem, vládou a parlamentem chci výrazně zlepšit. Budu se pravidelně setkávat s klíčovými ústavními činiteli i s představiteli demokratické opozice a diskutovat o jejich pohledu na budoucnost České Republiky.
  • Ústava umožňuje prezidentu republiky oslovovat parlament a být přítomen jednání vlády. Prezident má také právo vyžádat si od členů vlády zprávy a konzultovat s nimi otázky spadající do jejich působnosti. Prezident může vracet parlamentu zákony, o nichž je přesvědčen, že nejsou v zájmu republiky a jejich občanů. Bude-li to nutné, všech těchto možností budu využívat. Představitelé zákonodárné i výkonné moci musí věnovat pozornost tématům důležitým pro občany této země.
  • Důležitou součástí prezidentských pravomocí je jmenování soudců Ústavního soudu a členů Bankovní rady ČNB. Do obou úřadů budu jmenovat osobnosti, které mají nejen potřebné odborné zkušenosti, ale také vysoký morální kredit. Jen tak je možno udržet profesionalitu a nezávislost obou těchto institucí.

  • Vize pro Českou republiku

    Prezident stojí nad každodenní politikou. Nemusí se zapojovat do polemik a diskuzí všedního dne a má tedy možnost posuzovat situaci z určitého nadhledu. Je to ideální výchozí pozice k tomu, aby nastoloval otázky dlouhodobější, tedy pomáhal určovat kam a kudy má naše země směřovat. Úkol o to důležitější, že na něj politická reprezentace v posledních letech poněkud pozapomněla.

    Budu-li zvolen, začnu pracovat na strategické vizi, jejíž součástí bude, mimo jiné:

  • Jasná definice našich zahraničně politických priorit. Pro mne to znamená přihlášení se k myšlence evropské integrace - bez přívlastků a vytáček.
  • Formulace bezpečnostní koncepce státu. Musíme najít způsob, jak zvýšit obranyschopnost České republiky a udržet ji na potřebné úrovni.
  • Plán dlouhodobé podpory vzdělání. Motorem ekonomického růstu jsou vědomosti lidí, nikoliv fabriky. V tomto ohledu nám ujel vlak a je třeba najít cestu, jak to napravit.
  • Stabilizace a rozvoj zdravotnictví a sociální péče. Situace v této oblasti je kritická a musíme najít způsob, jak zajistit důstojný život všem.
  • Ochrana životního prostředí. Klimatické změny a energetická politika státu nejsou témata, která vyřešit ze dne na den. Je třeba začít co nejdříve.

  • Bezpečná Česká republika

  • Česká republika patří mezi bezpečné země. Násilné trestné činy jsou u nás ve srovnání se světem nízké. Země není zatažena do vnitřních ani vnějších konfliktů. Terorismus známe naštěstí pouze z médií. Uvědomujme si to, v dnešním světě to není samozřejmostí.
  • Dobrá bezpečnostní situace má pochopitelně více příčin. Vážím si toho, že Policie a další bezpečnostní složky odvádějí kvalitní práci navzdory často zastaralému vybavení a nedostatečnému počtu lidí. Považuji za důležité, abychom do této oblasti investovali více. Zároveň mne však trápí skutečnost, že mezi občany a policií stále nefunguje důvěra obvyklá na západ od našich hranic. Snad je to dáno občasnou neprofesionalitou některých příslušníků bezpečnostních sil. Vedení policie musí udělat vše proto, aby takových případů bylo co nejméně.
  • Tématem, o němž se v poslední době znovu mluví, je nezávislost Policie a justice. Považuji za nepřijatelné, aby politici do práce těchto složek jakkoliv zasahovali. Bude-li takové riziko hrozit, upozorním na to a využiji veškeré dosažitelné prostředky k tomu, aby byla nezávislost policie, státních zástupců a soudů uchována.

  • Zahraniční vztahy

  • Kolem nás roste mezinárodní napětí. Ozbrojené konflikty v Sýrii, Libyi, na Ukrajině či na Krymu jsou mnohem blíže, než se zdá. Myšlenka, že naší bezpečnost zajistíme na vlastní pěst, je nebezpečnou iluzí, která se nám v posledních sto letech mnohokrát vymstila. Bezpečnost naší země zajistíme pouze ve spolupráci s EU a NATO. Po letech podivného přešlapování se naše země musí pro obě tyto organizace stát opět solidním partnerem. Jako prezident udělám pro tento posun maximum.
  • Česká republika musí konečně začít plnit naše mezinárodní závazky a investovat do obrany požadovaná 2 % národního produktu. Musíme zmodernizovat a posílit naši armádu a začít se více podílet na obraně společných hranic EU. Musíme posilovat obranyschopnosti země i v nových oblastech, například před počítačovými útoky. Rozhodně podporuji působení Armády ČR v zahraničních misích, díky kterému získávají naši vojáci cenné bojové zkušenosti.
  • Jsme srdcem Evropy. Před dvaceti lety jsme vyjádřili přání stát se součástí společenství, se kterým sdílíme společnou historii, kulturu a lidské hodnoty. Byli jsme přijati a stali jsme se součástí Evropské unie. Je to jako v rodině - jsme spolu, protože si věříme, potřebujeme se a chceme si pomáhat. A stejně jako v rodině, i mezi státy vzniká občas napětí a nedorozumění. To ale není důvodem rodinu opouštět. Správnou cestou je problémy otevřeně pojmenovat a najít řešení.
  • V oblasti zahraničních vztahů chci věnovat zvláštní pozornost spolupráci se zeměmi, k nimž máme blízko. Geograficky, historicky či politicky. Je to především Slovensko, Německo a Rakousko, ale třeba i pobaltské státy. Jsem také přesvědčen, že bychom se měli v zahraniční politice vrátit k tématu obrany lidských práv. Je to oblast, se kterou máme velkou historickou zkušenost a je tedy logické, abychom ji připomínali všude tam, kde to je třeba.

  • Sebevědomí a prosperita

    Stavme na vzdělanosti, zručnosti a schopnosti inovovat. Češi si vědí rady a umí najít společnou řeč se svým okolím. Máme na to, abychom svět inspirovali. Jako prezident budu důsledně připomínat téma vzdělání, vědy a výzkumu.

  • Naše ekonomika v posledních letech roste. Nezaměstnanost je na nízké úrovni a životní úroveň většiny obyvatel stoupá. Dobré zprávy se však netýkají všech a budoucí vývoj není bez rizik. Česká republika je zemí, kde je kvalifikovaná avšak levná pracovní síla. To přitahuje zahraniční investory, kteří zde vyrábí. Klíčem k dlouhodobému úspěchu však nemůže být jen levná montáž.
  • Žijeme ve věku informací, nikoliv uhlí a železa. Klíčová je schopnost najít a pracovat s informacemi. Děláme málo pro rozvoj digitální gramotnosti. Pokud nechceme být nahrazováni roboty, musíme investovat. Mojí vizí je ekonomika založená na výzkumu a vývoji, inovacích a nových technologiích. Seskupím kolem sebe silný tým, který bude nabízet konkrétní řešení.
  • Se změnami je ovšem třeba začít u našeho vzdělávacího systému. Naše vzdělávání stále stojí na memorování faktických znalostí. To je sice nezbytný základ, ale vědomosti je třeba doplnit o rozvoj schopností. Naše děti se musí naučit hledat a interpretovat informace, rozvíjet kreativitu a umění komunikovat. Mladí lidé opouštějící školy musejí být vybaveni nejen teoretickými a praktickými znalostmi, ale také schopností umět svoje vědomosti a dovednosti uplatnit.
  • Zároveň si musíme uvědomit, že vzdělávání se již netýká jen mladých. Svět kolem nás se vyvíjí příliš rychle, než abychom si vystačili s tím, co jsme se v mládí naučili ve škole. Jinými slovy, budeme muset hledat cestu, jak v naší zemi nastavit efektivní způsob celoživotního vzdělávání. Všechny tyto změny nebudou zadarmo. Chceme-li však ve světě uspět, musíme najít prostředky na potřebné investice, včetně motivace kvalitních učitelů.
  • Na rozvoj vzdělání navazuje oblast vědy a výzkumu. V posledních letech reputace našich univerzit roste. Zlepšuje se i jejich propojení s byznysem. Přesto však každoročně „ztrácíme mozky“, neboť řada mladých a vzdělaných lidí dává přednost kariéře v zahraničí. S využitím svých zkušeností z akademické sféry se zasadím o to, abychom potenciál české vědy a výzkumu využili lépe.
  • Velké firmy jsou pro ekonomiku důležité a zaslouží si podporu. Při svých zahraničních cestách budu proto v maximální míře otevírat dveře našich firmám a podporovat jejich úsilí o úspěch na světových trzích. Zároveň rád podpořím zahraniční investice, budou-li směrovat do oblasti s vysokou přidanou hodnotou a budou-li zárukou tvorby dlouhodobě stabilních pracovních míst.
  • Nadnárodní korporace mají ovšem zkušenosti a schopnost lobovat za své zájmy. Živnostníci, ani malé a střední firmy takovou možnost nemají. Jejich význam pro hospodářský rozvoj a udržení nízké nezaměstnanosti je přitom stejně důležitý, ne-li vyšší. Společně s exekutivou chci proto hledat způsoby jak systematicky posilovat postavení menších firem a drobných podnikatelů.
  • Důležitým mezníkem, k němuž bychom měli v příštích letech zaujmout jasné stanovisko, je přijetí eura. Jde přitom o rozhodnutí, které nelze zjednodušit do odpovědi „dobře“ či „špatně“. Případná náhrada koruny společnou evropskou měnou a s ní související přesun měnové suverenity do rukou Evropské centrální banky, je rozhodnutí, které musí být výsledkem široké odborné debaty. Měli by se jí zúčastnit zástupci ČNB, finančního sektoru, průmyslu, zemědělství a další odborníci. Než však vláda učiní konečné rozhodnutí, musí kromě ekonomických dopadů zvážit i politické dopady. Přijetí eura bude totiž znamenat definitivní integraci České republiky do evropských struktur. To je směr, který považuji za správný a budu ho podporovat.

  • Péče o zdraví

    Jsem lékař. Vím, že zdraví je nejvyšší hodnotou, o kterou je třeba pečovat. K tomu potřebujeme kvalitní zdravotnictví a čisté životní prostředí. Přestože se v tomto směru už hodně zlepšilo, do evropské špičky máme stále co dohánět. Jako prezident budu na oblast péče o zdraví klást důraz.

  • Zdravotní péče v naší zemi začíná být ohrožena. Zdravotnictví trpí chronickým nedostatkem sester. Lékaři stárnou a dostupnost lékařské péče se zhoršuje. Problémy se zatím objevují zejména v regionech a menších městech a budou se dále zhoršovat. Vláda musí začít řešit personální krizi ve zdravotnictví, a to koncepčně. Budu se zabývat otázkami péče o slabé a nemocné a téma lékařské péče budu pravidelně otevírat při jednání s vládou i parlamentem.
  • Mezi kvalitou zdravotnických zařízení existují obrovské rozdíly. Řadě nemocnic se daří nabízet kvalitní péči v evropském standardu. Jiné to nezvládají a prostředí v některých nemocnicích neodpovídá 21. století. Cesta ke zlepšení existuje. Je třeba se poučit u úspěšných. Převzít to, co se osvědčilo v zahraničí. Zdravotnictví musí být řízeno s dlouhodobou vizí. Pravomoci prezidenta v tomto směru jsou omezené, nicméně při jmenování vlády se budu chtít ujistit, že pozici ministra zdravotnictví bude vykonávat kompetentní odborník. Při svých cestách po regionech mám v úmyslu navštěvovat zdravotnická zařízení a snažit se vyzdvihnout pozitivní příklady.
  • Zdravý a aktivní životní styl. Dnešní civilizace trpí řadou chorob, kterým jde jednoduše předcházet. Stačí se zajímat o to, co jíme a trochu se hýbat. Zdravý životní styl není přitom otázkou věku nebo rozpočtu, něco pro sebe můžeme udělat všichni. Dostanu-li Vaši podporu, uvidíte prezidenta, který se bude svým životním stylem snažit dávat příklad, nikoliv odstrašovat.

  • Životní prostředí

    S předchozím tématem úzce souvisí i kvalita prostředí, v němž žijeme. Vzduch, který dýcháme i potraviny, které konzumujeme, mají na naše zdraví zásadní vliv. Nejde přitom jen o fyzické zdraví. Kvalitní životní prostředí, zeleň, příroda, to vše má významný vliv i na to, jak se cítíme a jaká je naše nálada.

  • Znečištění vzduchu se v posledních letech zlepšilo. Přesto ale mnoho lidí stále žije v místech s nepřijatelným znečištěním. Nejhůře si vede Ostravsko, ale dobře na tom není ani pražská aglomerace nebo Severozápadní Čechy. Na vině je především spalování uhlí, emise těžkého průmyslu, lokální vytápění a automobilová doprava.
  • Pokud jde o výrobu elektřiny, máme šanci udělat z problému příležitost. Je ale potřeba dát dohromady experty, kteří navrhnou dlouhodobou energetickou koncepci. Strategii, která navrhne principy udržitelného energetického rozvoje respektující potřeby ekonomiky, lidí i přírody. V roli prezidenta udělám maximum proto, aby Česká republika tuto koncepci měla.
  • Zatížení životního prostředí automobilovou dopravou se musíme naučit řešit komplexně. Na jedné straně je třeba jistě dokončit chybějící dálniční spojení a obchvaty měst. Více silnic však problém nevyřeší. Musíme proto zároveň zlepšovat dopravu veřejnou, například posílit roli příměstských vlaků. Podstatné je najít společenskou shodu mezi místní samosprávou, dopravními experty, stavaři, i ekologickými organizacemi. Hrad přitom může v takové veřejné debatě hrát aktivní roli.
  • Velkým problémem jsou, podle mého názoru, i chemikálie používané v zemědělství. Česká republika má v této oblasti překvapivě měkké normy. Do půdy a spodních vod se tak dostávají látky, o jejichž dlouhodobých vlivech na člověka i na přírodu víme jen málo. Domnívám se, že je na čase tato rizika brát vážně.
  • V posledních letech se stále více mluví o globálním oteplování. Názory na prokazatelnost tohoto jevu se sice různí, začíná být ale jasné, že se i my budeme muset připravit na extrémní klimatické jevy. Zásadním problémem je nedostatek srážek, resp. klesající hladina spodní vody, a také neschopnost krajiny vypořádat se s přívaly vody. Odpovědí by však neměly být nové gigantické vodohospodářské stavby. Řešení vidím spíše v postupných úpravách, které vrátí krajině její původní ráz. Využijme náš um, znalosti a prostředky k tomu, aby se naše krajina nestala pastí, ale pomocníkem.
  • Naše země se pyšní krásnou přírodou. Řada míst je pod ochranou státu, ať už ve formě rezervací nebo národních parků. Tato místa mají svou důležitou hodnotu a nesmíme dopustit, aby jejich kvality ustupovaly komerčním tlakům, jak jsme tomu v poslední době svědky na Šumavě, ale i v dalších místech.

  • Silní nesmí ignorovat slabé

    Naše svoboda a prosperita nejsou udržitelné bez vzájemné pomoci a respektu. Rozštěpená společnost oslabuje naši zemi. Nechci přehlížet aroganci a obohacování se na úkor druhých

  • Základními pilíři dobrého života je zdraví, vzdělání a existenční zajištění. V moderní společnosti proto nesmí být tyto hodnoty privilegiem jen pro některé. O zdraví a vzdělání jsem hovořil v předchozích odstavcích. Třetí téma - existenčního zajištění – je stejně důležité.
  • Život není závod, v němž startujeme ze stejné čáry. Někdo vyrůstá v úplné rodině, obklopen láskou a podporou. Jiný takové štěstí nemá a celý život se musí potýkat s překážkami, které si většina z nás ani neumí ani představit. V naší zemi žijí desítky tisíc lidí, kteří utrpěli vážný úraz nebo prošli těžkou nemocí. Také lidé, kteří možná někde udělali chybu, a čekají na druhou šanci. 800 tis. Exekucí.
  • Žijeme v dostatečně bohaté zemi na to, aby náš sociální systém uměl zajistit důstojný život pro všechny. Přesto se to mnohdy nedaří. Naštěstí v naší zemi žije mnoho lidí, kteří si to uvědomují. Práce i finanční podpora dobrovolníků, neziskových organizací a dalších skupin zlepšuje již dnes život tisícům lidí.
  • Ve společnosti zaměřené na výkon a úspěch někdy zapomínáme, že každý člověk má svou hodnotu. Vyspělost společnosti by se však neměl měřit těmi nejúspěšnějšími, ale tím, v jakých podmínkách žijí ti, co štěstí neměli. Jako prezident budu téma sociální politiky vytrvale otevírat.
  • Při rozhovorech s občany často cítím frustraci z toho, že v České republice nefunguje kvalitní výkon práva. Asi každý známe příběhy lidí, kteří na spravedlnost čekají roky. A naopak, existují zde bratrstva, která si z tance na hraně zákona udělal svojí obživu. Bylo by laciné slibovat, že prezident dá tyto věci do pořádku. Při jmenování soudců Ústavního soudu však budu dbát na to, aby do těchto pozic nastupovali lidé zaručujícím že se vymahatelnost práva v naší zemi zlepší.